Závod o Bagdád
11.05.2003 - Asie & Austrálie
Zájem o otevření linky do Bagdádu je mezi západními leteckými společnostmi kupodivu velký. To je pochopitelné, Irák na rozdíl od Afghánistánu je podstatně bohatší, do země proudí velké množství humanitárních pracovníků, novinářů, obchodníků a dalších osob, a tak velké letecké společnosti vycítily svou šanci. Jako první oznámily plán na otevření pravidelné linky do Bagdádu téměř současně British Airways a Virgin Atlantic Airways v druhé polovině dubna. Pro obě společnosti se stalo zahájení pravidelného spojení s iráckou metropolí otázkou prestiže. British Airways doufají, že letecké spojení bude možné otevřít, jakmile bude bagdádské letiště připraveno pro zahájení pravidelných letů s tím, že potřebná práva k provozování linky má společnost podle dohody mezi Velkou Británií a Irákem uzavřenou v osmdesátých letech za vlády Saddáma Husajna. Tato práva, jež byly britskou vlajkovou společností naposledy využity v roce 1987, zpochybňují Virgin Atlantic Airways, takže není vyloučeno, že se celá věc dostane k britskému úřadu pro civilní letectví, což by mohlo vést k oddálení zahájení provozu. British Airways by chtěly létat do Bagdádu třikrát týdně s Boeingem 767-300, Virgin Atlantic plánují čtyři lety týdně s Airbusem A340-300.
Zájem o otevření pravidelné linky projevily také americké aerolinie. Z velkých dopravců jako první projevily zájem Northwest Airlines, které v pátek 9. května požádaly americké ministerstvo dopravy (DOT) o povolení k provozování pravidelné linky Detroit - Amsterdam - Bagdad. Žádost si podaly i United Airlines a několik menších dopravců jako například World Airways či North American Airlines.
Zájem projevily i společnosti z dalších zemí, o tomto víkendu například Lufthansa, již dříve Austrian Airlines. Je zřejmé, že jako první dostanou šanci americké a britské letecké společnosti, aerolinie ze zemí, které dostatečně nepodporovaly vítěznou koalici se dostanou do Bagdádu o něco později.
Na absenci leteckého spojení Bagdádu s okolním světem velice rychle zareagoval jihoafrický podnikatel Peter Henderson, který založil leteckou společnost Air Baghdad. Ta ohlásila na čtvrtek 8. května první komerční let do Bagdádu, mělo se jednat o charter z jordánského Ammánu s padesátimístným strojem Dash 8. Nakonec byl čtvrteční let odvolán, Henderson přiznal, že mu scházela "správná povolení od lidí na těch správných místech" a že první let se uskuteční v neděli 11. května. Pracovník jordánského úřadu civilního letectví uvedl, že jeho úřad zatím neobdržel žádný požadavek na povolení nové linky. Podle Hendersona již byla uzavřena dohoda o pronájmu letadla s jordánskou společností Royal Wings. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje žádné komerční letecké spojení světa s Bagdádem a pozemní spojení není ještě zcela bezpečné, může společnost nabízet jednosměrnou letenku z Ammánu do Bagdádu za 650 amerických dolarů, což je několikanásobně více než stála letenka před obsazením Iráku. Plány Air Baghdad, které jsou dceřinnou společností kyperské TVBUS, jsou velké - společnost plánuje pronájem většího letounu, pravděpodobně Boeingu 727 a otřevření pravidelných linek do Dubaje, Kuvajtu a dalších míst na Blízkém východě. Henderson dokonce mluví o tom, že jeho společnost by se mohla stát novým iráckým národním dopravcem.
Tím však dosud byly
Iraqi Airways, které byly tvrdě postiženy embargem OSN na letecké spojení, jež bylo vyhlášeno v roce 1990 po obsazení Kuvajtu. Před vypuknutím Války v zálivu v roce 1991 byla část flotily přelétnuta do Iránu, Jordánska a Tuniska. V Jordánsku a Tunisku letadla zůstala - na letišti v Ammánu jsou odstaveny čtyři Boeingy 727 a dva Boeingy 707, na jihu Tuniska ve městě Touzeur lze nalézt Boeing 747SP a Boeing 747-200. Leteckou dopravu po válce obnovily Iraqi Airways až v roce 2000, kdy společnost začala létat na několika vnitrostátních tratích. Hlavním problémem společnosti je nedostatek provozuschopných letadel. Během bojů na bagdádském letišti byly údajně zničeny dva Boeingy 727 a poškozen Boeing 747SP. Ještě před válkou uzavřela společnost kontrakt s Airbus Industrie na dodávku pěti Airbusů A310, kvůli vyhlášenému embargu však stroje nebyly dodány. Za současné situace není irácký dopravce schopen konkurovat velkým západním aeroliniím. Jeho šance je prozatím spíše v provozování vnitrostátních linek a letů do blízkých arabských zemí pronajatými staršími letadly. Vzhledem k velké solidaritě mezi arabskými zeměmi není vyloučeno ani získání několika letadel darem.
