Virgin Galactic
07.11.2004 - USA & Kanada
Pokud půjde vše podle ambiciózního plánu Virgin Group, podívají se první vesmírní turisté na Zemi z výšky 100 kilometrů již v roce 2007. Za účelem provozování vesmírných letů byla založena dceřinná společnost Virgin Galactic, jež bude vlastnit a provozovat pět revolučních letadel VSS Enterprise (Virgin SpaceShip), která budou vyrobena na základně know-how a technologií ze SpaceShipOne, jejíž vlastníkem je právě Mojave Aerospace Ventures. SpaceShipOne, který je schopný za letu měnit svou konfiguraci, se tento rok stal prvním strojem vyvinutým za použití soukromého kapitálu, který je schopen opakovaných letů ve výšce 100 kilometrů.
Značka Virgin Galactic byla ve skutečnosti zaregistrována již v průběhu 90. let, neboť Virgin Group průběžně sledovala vícero projektů, ale pouze ve SpaceShipOne vidí klíč k úspěchu. VSS Enterprise by oproti SpaceShipOne měla být robustnější, větší, bezpečnější a úspornější než její předchůdkyně. Místo tří osob by měla být schopna pojmout až pět lidí. V současnosti je VSS Enterprise stále na papíře, ale designový vývoj jde rychle kupředu. V prvních měsících roku 2005 by měla být známa konečná podoba těchto kosmických lodí.
Výška 100 kilometrů je běžně uznávána jako hranice vesmíru. SpaceShipOne ji v letošním roce opakovaně překročila. Naposledy se tak stalo 4. října 2004, když stroj, který pilotoval Brian Binnie, dosáhl rekordní výšky 122,6 kilometru. Tímto úspěšným letem tým z Mojave Aerospace Ventures splnil všechny podmínky pro vyplacení 10 miliónů dolarů, které jsou předmětem Ansari X-Prize. Ta byla vypsána v roce 1996, aby podnítila rozvoj soukromých letů do vesmíru. SpaceShipOne byla při obou letech vynesen mateřským letounem White Knight do výšky přesahující deset kilometrů, kde se od něj odpoutala a během jedné minuty vystoupala do výšky přes 100 kilometrů. Brian Binnie je většinou pilotem letadla White Knight, ale 4. října si prohodil pozici s Mikem Melvillem, který pilotoval první let SpaceShipOne. Za celým projektem SS1 stojí dvě výrazné postavy. Po finanční stránce projekt zajišťuje spoluzakladatel společnosti Microsoft Paul Allen. Burt Rutan je mozkem celého projektu. V týmu je i třetí pilot Peter Siebold.
X-Prize je cena, jež měla povzbudit vývoj nových technologií a vesmírných lodí schopných opakovaně dopravit lidi do vesmíru a bezpečně zpět na zem. Tato snaha byla inspirována téměř 100 podobných motivačních cen, které výrazně pomohly rozvinutí průmyslu letecké dopravy v 1. polovině 20. století. Od založení v květnu 1996 se závodu účastnilo na 20 týmů ze sedmi zemí světa. 10 miliónů dolarů bylo shromážděno z darů a pojištění nadace zajišťovalo dostupnost výherní sumy v den výhry.
A jak by měla taková cesta do vesmíru vypadat? Podle představ Virgin Galactic by měla být následující. Po zaplacení zhruba pěti miliónů českých korun bude vesmírný turista dopraven do vesmírného střediska Virgin Galactic, jehoź lokalita zatím nebyla oznámena. Je také otevřena možnost dopravy soukromým letounem Virgin Galactic v luxusním provedení. Následovat bude ubytování na luxusní ubikaci. V této chvíli zbývá do startu šest dní. Tyto dny budou plné zdravotní přípravy, tréninku, který bude mít za cíl uvyknutí turisty na určitou hodnotu přetížení, a pohovorů s odborníky na téma jak si co nejvíce užít tuto zkušenost. Další součástí příprav by mohly být lety ve stíhacím letounu nebo dokonce na mateřské lodi VSS Enterprise.
Fáze letu kosmické lodi Virgin SpaceShip. (Grafika: Start Creative)
Samotná cesta do vesmíru pak bude začínat na vzletové dráze. Mateřská loď nejdříve vynese VSS do výšky přibližně deseti kilometrů nad mořem. Teprve zde se od ní VSS odpoutá a během prvních deseti sekund dosáhne při vertikálním letu rychlosti Mach 1. Nakonec se ztratí ve vesmíru rychlostí Mach 3. Nebe bude pomalu měnit svou barvu z modré až do černé a hvězdy začnou jasně zářit. Raketový motor je vypnut a vše utichá. Nyní letí VSS ve výšce nejméně 100 kilometrů nad zemí.
Po několika minutách začne vesmírný koráb klesat zpět k zemi. Ve výšce 50 000 stop se loď vrátí do konfigurace podobné kluzáku a později přistane na dráze v místě vzletu. Součástí tohoto dne by pak mohla být i gala večeře, kde by novopečený astronaut mohl dostat na památku i nějaký díl z motoru VSS, ve kterém cestoval.
Cena 5 miliónů za několik minut ve vesmíru je sice pro většinu lidí stále příliš vysoká, ale rozhodně v případě zdaru tohoto projektu již vesmír nebude nedostupný. Vždyť i létat letadlem bylo na začátku 20. století velmi drahou a neobvyklou záležitostí a kdo ví co nás čeká na konci tohoto století.
