V Německu se debatuje o možné změně systému plateb za letenky
30.08.2022 - Evropa
Díky snahám leteckých společností vyhnout se výplatě kompenzací za zrušené nebo zpožděné lety jsou letos v Německu (a zřejmě nejen tam), velmi přetížené některé okresní soudy. Povinnosti dopravců jsou přitom dané, práva cestujících v letecké dopravě jsou dána evropskou legislativou. Většina případů je tak naprosto jasná. Letecká společnost musí zaplatit náhradu škody, kompenzaci za zpoždění, náklady na ubytování nebo například náklady na náhradní dopravu. Mnozí dopravci to však vidí jinak, protože v mnoha případech prostě nezaplatí vůbec a spekulují, že to cestující jednoduše vzdá a případ nepožene až k soudu. Tento "trik" používají nejen nízkonákladové letecké společnosti, ale také tak zvaní "prémioví dopravci", o nichž se jejich marketingová oddělení snaží vzbudit v zákaznících pocit, že řešení potíží je u nich jednodušší, zejména tehdy, "když se něco pokazí".
S reklamou právních firem, které v případě výhry požadují od cestujícího velkou část navrácených peněz jako provizi a v případě prohry nic cestujícímu neúčtují, roste povědomí o právech cestujících, ale také množství jednotlivých soudních sporů. Při letošních letních problémech se opět ukázalo, že v případě náhle zrušených letů mnohé letecké společnosti automaticky do 7 dnů prostě nevrátí peníze za letenku. Často jen cestujícímu vystaví voucher na slevu z příští rezervace. Opětovně cestovat se společností, která pasažéra zklamala a přivedla jej do stresové situace si však mnohý cestující rozmyslí a zejména na kratších vzdálenostech raději příště volí auto nebo vlak.
Rozsah tohoto diskutabilního chování leteckých společností je nyní tak extrémní, že se v Německu na vládní úrovni diskutuje o tom, zda by se současná praxe platby za letenku předem neměla změnit. Oleje do ohně v diskusi přilila i německá veřejnoprávní televize ARD. Vyzpovídala dvanáct německých okresních soudů, do jejichž gesce spadají největší německá letiště. Výsledky ukázaly, že například okresní soud v Erdingu (spadá pod něj letiště Mnichov) je doslova zaplaven žalobami na letecké společnosti. Přibližně 90 % všech řízení se údajně týká jen stížností cestujících. V Königs-Wusterhausenu, který má na starosti letiště Berlín-Brandenburg, se situace téměř neliší: 83 % občanskoprávních případů se týká žalob cestujících o náhradu škody. Podle ARD je současná situace neudržitelná. Civilní soudy musí ročně projednat přibližně 100 000 případů žalob na letecké společnosti, zhruba 10% veškerých občanskoprávních případů, což vede k průtahům v ostatních případech. Jinými slovy, přibližně každé desáté jednání u německých okresních soudů se týká cestujících, kteří musí žalovat letecké společnosti o peníze, na které mají nárok, protože letecké společnosti nechtějí zaplatit nebo jednoduše ignorují jejich veškeré ostatní snahy. Podle společnosti Flightright končí asi 50 % všech případů u soudu, protože letecké společnosti nechtějí platit mimosoudně.
Situace je o to bizardnější pokud si uvědomíme, že to byli to právě daňoví poplatníci, jejichž daně v průběhu pandemie zahránily největší letecké společnosti před úpadkem. V Německu by měla být za státní půjčky vděčná zejména Lufthansa a Condor. Situace v dalších zemích Evropské unie je zřejmě podobně tristní.
Letecké společnosti si tak svým chováním doslova koledují o změnu stávajících pravidel. Jednou z možností může být otočení celé situace vzhůru nohama, kdy by platba cestujícího proběhla až v momentě nástupu do letadla, případně až po jeho včasném dopravení do cílové destinace. Letecké společnosti by pak musely řešit opačné situace, kdy cestující má sice letenku rezervovanou, ale na platbu po jeho dopravení do cíle mu aktuálně chybí volné finanční prostředky. Pak by právě letecké společnosti musely nést náklady na zahájení soudních jednání a čekat na následné vymáhání dlužné částky v extrémním případě exekutorem. Zcela jistě by se jim v účetnictví objevily i nedobytné pohledávky.
Mírnější verze nově diskutovaných pravidel by umožňovala sdružovat žaloby cestujících ze zrušeného letu do jedné hromadné žaloby, která by cestující stála relativně méně peněz za právní služby v případě vyhraného soudního řízení. Podobné sdružování žalob by ovšem šláplo na kuří oko právních firem, kterým současná praxe jednotlivých žalob jednotlivých cestujících náramně finančně vyhovuje...
budova okresního soudu v Erdingu, který řeší žaloby na letecké společnosti operující na letišti v Mnichově, červen 2012 (autor: AHert, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-3.0)
