Před 50 lety zemřel generál Karel Janoušek, letecký maršál RAF
27.10.2021 - Česká republika
27. října 1971, tři dny přes svými 78. narozeninami zemřel v Praze generál Karel Janoušek, jediný Čechoslovák, který získal hodnost leteckého maršála RAF. O jeho smrti dobový tisk v socialistickém Československu nepřinesl ani noticku, zato úmrtí zaznamenala agentura AP a informaci další den přinesly The New York Times.
Karel Janoušek ve své pracovně v Londýně během 2. světové války (foto: VHÚ)
Karel Janoušek se narodil v roce 1893, tři roky po dokončení střední školy byl odveden do rakouské armády a bojoval na východní frontě. Zde se dostal do ruského zajetí a odtud v roce 1916 do československých legií, se kterými bojoval i u Zborova. Po vzniku Československa pokračoval ve službě v armádě, v roce 1921 byl povýšen na štábního kapitána. V roce 1924 nastoupil k výcviku na pilota a jeho pozdější kariéra je nerozlučně spojena s československým vojenským letectvem.
Zpočátku Janoušek působil ve Vojenském leteckém učilišti v Chebu, poté byl převelen na Slovensko. Absolvoval stáže u francouzského letectva a kurz pro vyšší velitele. Od roku 1933 byl ve funkci velitele zemského letectva v Čechách, v roce 1937 byl povýšen na brigádního generála. Za mobilizace byl velitelem letectva 1. armády.
Krátce po vzniku protektorátu dokončil Janoušek v červnu 1939 studium na Přírodovědecké fakultě UK, kde studoval meteorologii a završil studium získáním doktorátu. Poté v listopadu 1939 přešel hranice protektorátu a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Libanon se dostal do Francie. Zde Janoušek dostal na starost formování jednotek československého letectva. S pádem Francie byl v červnu 1940 evakuován spolu s dalšími československými vojáky do Velké Británie.
Zde se Janoušek stal nejvyšším představitelem československého letectva a podílel se na formování československých jednotek, které byly součástí RAF. Za svou činnost byl Janoušek koncem roku 1940 vyznamenán vysokým britským řádem Lázně. V květnu 1941 mu řád osobně předal v Buckinghamském paláci anglický král Jiří VI. V roce 1944 se jako delegát účastnil konference o civilním letectví v Chicagu, na které byly dohodnuty principy poválečného letectví a zformována Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO. Krátce před konci 2. světové války byl Janoušek povýšen do hodnosti leteckého maršála RAF.
Oficiální portrét Karla Janouška jako leteckého maršála RAF (foto: VHÚ)
Po návratu do osvobozeného Československa pokračoval Janoušek až do roku 1948 ve své vojenské kariéře. Únorový převrat znamenal zlom v jeho kariéře i životě. Po převratu mu byla doporučena zdravotní dovolená. V dubnu 1948 se Janoušek stal obětí řízené provokace, kdy byl nalákán k pokusu o útěk z Československa, při kterém byl zatčen. Vojenský soud ho odsoudil na 18 let a k odebrání vojenských a akademických titulů. Po Janouškově odvolání mu byl trest zvýšen na 19 let. V roce 1950 byl za údajnou přípravu pokusu na útěk odsouzen na doživotí, v roce 1955 mu byl amnestií trest snížen na 25 let. Z vězení se se dostal až v roce 1960 po Novotného amnestii, která znamenala propuštění většiny politických vězňů.
Po propuštění se Janoušek potýkal s chudobou. Pobíral velmi nízký důchod kvůli tomu, že byl odsouzen a přišel o vojenské hodnosti. Aby vůbec přežil, musel pracovat v důchodovém věku. V 60. letech dělal pomocného skladníka v obchodu s nábytkem. V roce 1966 jen navštívil reportér Peter Hann z anglického deníku The Sunday Express, který popsal jeho přežívání v Praze.
„Každý den ráno v šest hodin vychází starý muž ze dveří domu č. 5 do práce. Má bílé kudrnaté vlasy, a když ho trápí dna, trochu kulhá. Na první pohled není na tom starém muži nic neobvyklého. Také jméno „Dr. Karel Janoušek“ na dveřích jeho bytu je zcela běžné. V pražském telefonním seznamu je padesát Janoušků a tři z nich mají před jménem iniciálu „K“. Tento muž se však od nich liší. Je to Karel Janoušek, komandér Řádu lázně, bývalý maršál letectva Royal Air Force a nyní ve věku 72 let – pomocný skladník státního obchodu nábytkem,“ píše se v článku nazvaném Hrdina Bitvy o Británii vstal z mrtvých a podtitulkem Král Jiří jej pasoval na rytíře za statečnost - dnes nakládá dodávkové vozy.
Karel Janoušek koncem 60. let na Malé Straně (foto: VHÚ)
„Dr. Janoušek se stydí za své skromné prostředí; dříve byl bohatý člověk. Někdy se za to omlouvá svým přátelům. „Byt“ má dvě místnosti, obě zaplněné těžkým starým nábytkem. Kuchyň je součástí jedné místnosti a je oddělena závěsem. Staří lidé platí 3 libry činže měsíčně. Musí však používat společnou koupelnu; vykoupání stojí 8 šilinků. Více než rok po té, co přišel z vězení, nemohl Janoušek nalézt práci. Potom si sehnal dočasné zaměstnání ve skladu a tam nakonec zůstal. „Ta práce mě hrozně ničí, ale co jiného mohu dělat? Mám na starost dozor ve skladu, musím však pomáhat řidičům při nakládání vozů. Někdy mě noha tak rozbolí, že nemohu vstát od stolu třeba hodinu.“ Janoušek vydělává 50 liber měsíčně. Kromě toho dostává důchod 30 liber za měsíc. Vojenský důchod nedostává proto, že byl odsouzen. „Na živobytí to opravdu nestačí“, řekl „jídlo je velmi drahé“. Janoušek se obléká slušně, i když má jen málo šatů. Šedý oblek, který má na sobě, byl ušit z látky přivezené z Anglie před 21 lety,“ uvádí se v článku, který vyšel v The Sunday Express 13. února 1966 (překlad celého článku si můžete přečíst zde).
V roce 1968 byl Janoušek sice částečně rehabilitován, ale jeho hodnosti a vyznamenání mu nebyly navráceny. Jeho existenční nejistota tak pokračovala až do jeho smrti. Krátce před smrtí začal sepisovat své paměti.
Hodnosti mu byly vráceny až v srpnu 1990. O rok později obdržel in memoriam nejvyšší hodnost armádní generál. V roce 2016 obdržel in memoriam řád Bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
