Nová monografie přináší pohled do historie ČSA napříč několika desetiletími
10.08.2023 00:00 - Česká republika
V roce 100. výročí vzniku ČSA vydalo Nakladatelství Karolinum rozsáhlou monografii mapující historii našeho národního leteckého dopravce. Kniha Vzlety a pády – Pohled do historie Československých aerolinií v letech 1923-1993 je prvním pokusem o ucelený pohled na historii ČSA. Zdálo by se, že o ČSA existuje velké množství knih, nicméně většinou se jedná o vzpomínky bývalých zaměstnanců, hlavně pilotů. Další práce a články se zaměřují zejména na letadla ČSA a technické aspekty jejich provozu. Faktograficky bohatá práce Lenky Krátké vycházející z archivních dokumentů se na 500 stránkách snaží postihnout vývoj ČSA z různých pohledů, přičemž velká pozornost je věnována ekonomickým aspektům fungování firmy v jednotlivých obdobích.
Jak známo, příběh Československých aerolinií začal v roce 1923, kdy byla společnost založena a zahájila svůj provoz. Autorka přibližuje situaci v našem civilním letectví před založením aerolinií i následný rozvoj ČSA, od letecké sítě přes letecký park až po obchodní politiku a hospodaření ČSA. Možná je předválečný vývoj ČSA zpracován až příliš stručně, věnováno je mu zhruba 25 stránek. Těžiště knihy tak leží v líčení vývoje po 2. světové válce.
V roce 1945 došlo k obnovení provozu a rozhodnutí, že ČSA budou jediným leteckým dopravcem v Československu. Kniha věnuje pozornost nové organizaci civilního letectví u nás, budování letadlového parku i zapojení do mezinárodních leteckých organizací. Velmi rychle se začala rozvíjet síť mezinárodních linek, která záhy předháněla zahraniční konkurenci. ČSA před rokem 1948 například létaly na Kypr, do Istanbulu, Káhiry nebo izraelského města Lod (tehdy označované jako Lydda). Pohled do budoucnosti aerolinií byl tehdy velmi optimistický, autorka zmiňuje, že ještě po únoru 1948 ředitelství ČSA předkládalo vize, že společnost bude důležitým hráčem na poli mezinárodní letecké dopravy a její letadla budou létat také do Rio de Janeira, Buenos Aires, Johannesburgu, Bombaje, Číny, a dokonce i do Austrálie.
Jak známo, komunistický puč v roce 1948 nasměroval celou zemi i ČSA jiným směrem. Z vedoucích míst byli propouštěni zkušení manažeři a po několika úletech s letadly na Západ se společnost zbavila i pilotů, kteří létali dříve u RAF. Vedle těchto změn je v knize věnována pozornost reorganizaci po roce 1948. Za přispění sovětských expertů byla v roce 1952 zřízena Hlavní správa civilního letectví Československé republiky – Československé aerolinie (HSCL-ČSA), do níž byly ČSA začleněny, a samostatný podnik byl zrušen.
Následný politický vývoj v Československu a celková mezinárodní situace znamenaly přerušení nadějného rozvoje ČSA a velký útlum v mezinárodní přepravě. Autorka přibližuje ztrátové hospodaření ČSA po roce 1948, kdy se společnosti nedařilo plnit plán. Uvolnění po roce 1956 přináší nový rozvoj ČSA a snahu překonat ztrátovost hospodaření. O nových ambicích svědčí název jedné kapitoly převzatý z interního hodnocení činnosti aerolinií: „Musíme převzít pozice, které měly v koloniálních zemích západní společnosti“. Vize opět počítají se spoji do důležitých destinací na Blízkém, Středním a Dálném východě, ale také například na jihoamerický kontinent.
Období 50. let, které zahrnuje jak dobu úpadku, tak i snahu o návrat na dřívější pozice, věnuje kniha poměrně velkou pozornost. Jedná se ostatně o dobu, které není v jiných knihách o vývoji ČSA věnována příliš velká pozornost, případně se jen zaměřuje na provozované typy letadel.
Odvážné vize začaly být naplňovány koncem 50. let. Do flotily byl zaveden první proudový letoun Tupolev Tu-104, který ČSA získaly jako druhá letecká společnost na světě. Postupně byla obnovena síť linek do západní Evropy a na Blízký východ. V roce 1960 ČSA zahájily lety do západní Afriky, když otevřely dálkovou linku do Conakry v Guinei.
Autorka se věnuje i momentům z každodenního provozu ČSA. Tak například se zavedením Tu-104 se propagační oddělení ČSA vytasilo s heslem v novém kalendáři, že ČSA jsou nejrychlejší společností světa. Jak však upozornilo jiné oddělení podniku, slogan neodpovídal skutečnosti, poněvadž ruský Aeroflot provozoval Tu-104 dávno před naší společností. Nakonec se usoudilo, že přílišné zdůrazňování prvenství Československých aerolinií v proudovém létání by mohlo poškodit vztahy se Sovětským svazem. Vzhledem k tomu, že kalendář byl již vytištěn, bylo rozhodnuto, že příslušný list kalendáře s heslem bude odstraněn. Zahraniční zástupci byli zaúkolováni, aby vyříznutý list s heslem odeslali do pražské centrály. Z dnešního hlediska poměrně humorná historka dokládá, jaké obavy tehdejší vedení společnosti mělo z možných „nepříjemností“ způsobených prezentací vlastních úspěchů.
Dynamickému rozvoji ČSA v 60. letech je věnována pozornost na více než stovce stránek. Vedle líčení zavádění nových linek a rozvoje sítě autorka velmi podrobně píše o hospodaření ČSA, vývoji letenkových tarifů i přínosu společnosti pro stát při získávání deviz. Zmíněny jsou rovněž počátky charterových letů s turisty na dovolenou a rozvoj cargo přepravy. Pozornosti neujde ani reklama a propagace ČSA v 60. letech. Zahraniční zastoupení ČSA si například stěžovala na zastaralé a levně působící propagační předměty, které společnost měla k dispozici. Dozvědět se lze také, jak byly propagační předměty distribuovány podle kulturních specifik regionů do jednotlivých zastoupení ČSA a další zajímavé detaily.
Interní propočty ČSA z 60. let ukazovaly, že dálkové linky jsou ekonomicky přínosnější než krátké lety. Proto ČSA začaly uvažovat o nákupu dálkových letadel západní výroby. Zvažovány byly typy Super VC-10, Douglas DC-8 nebo Boeing 707. Autorka vedle nabídek západních výrobců zmiňuje i nabídky pronájmů letadel. V archivních dokumentech tak například nalezla kalkulaci z roku 1967 na pronájem typu Standard VC-10 od společnosti Ghana Airways nebo kalkulaci pronájmu Boeingu 707-304C z roku 1968 od společnosti Pakistan International Airways. Nakonec vše skončilo pořízením ruských letadel Iljušin Il-62, která byla pořízena s ohledem na úsporu západních deviz. Zajímavé jsou také informace o nabídkách na menší typy letadel. Vedle úvah o pořízení letadel Caravelle je uvedena například nabídka na odkoupení letadel Vickers Vanguard nebo prodej nových letadel Tridend od britské firmy Hawker Siddeley.
Zhruba poslední třetina knihy pokrývá vývoj ČSA od začátku 70. let až do roku 1993. První polovina 70. let byla ovlivněna dopady vývoje po roku 1968 a dále ekonomickými problémy ve světě v tomto období. Pozornost je věnována bezpečnosti provozu, kdy ČSA v 1. polovině 70. let postihla série nehod. Zajímavé jsou publikované detaily o ekonomice provozu některých linek. Přestože lety do Severní Ameriky byly ekonomicky zajímavé, musely se ČSA přizpůsobit konkurenci a postupně snížit tarify až o 30 %. Linky byly využívány zejména českými a slovenskými krajany žijícími v USA a Kanadě. ČSA pokrývaly poptávku také v dalších zemích východní Evropy. Zahájení dálkových letů polského LOTu do Severní Ameriky znamenalo pro ČSA silnou konkurenci. Jak kniha uvádí, tak přes oficiální proklamace o spolupráci socialistických zemí, východoevropské společnosti ve skutečnosti při letech na Západ příliš nespolupracovaly a panovala mezi nimi konkurence.
Vlivem ropných šoků se v 1. polovině 70. let ztrátové hospodaření ČSA prohloubilo. Kniha uvádí, že podle dobové argumentace ČSA produkovaly „tolik kapacity, kolik národní hospodářství potřebuje“, čímž se připouštělo, že podnik nemusí být ziskový. Podle uváděných dokumentů jedině dlouhodobě ziskové byly jen lety do tehdejších kapitalistických zemí. V 70. a 80. letech se problémy postupně prohlubovaly, postupně zastarával také letadlový park.
Poslední část knihy je věnována vývoji po roce 1989. Popis vývoje končí v roce 1993. Tehdy se z Československých aerolinií staly České aerolinie. Díky tomu, že líčení historie ČSA nekončí v roce 1989, bylo možné přiblížit první transformační roky a fungování společnosti v podmínkách tržního hospodaření.
V závěru se kniha ještě věnuje postřehům o službách, které Československé aerolinie poskytovaly cestujícím a, „jak moc O. K. byly lety s OK“. Dozvědět se lze řadu informací z běžného provozu. Následují citace z dobových dokumentů dotvářející představu o tehdejším provozu ČSA. Knihu pak doplňují tabulky s přehledy počtu cestujících, provozovaných linek, vývoje počtu zaměstnanosti, nehodovosti a dalších faktů.
Jak je zřejmé, kniha je doslova nabitá zajímavými faktografickými informacemi z historie Československých aerolinií, které zasazuje do kontextu historického vývoje v Československu. Zaujme určitě každého zájemce o historii letecké dopravy i fanoušky a pamětníky ČSA.
Knihu Vzlety a pády – Pohled do historie Československých aerolinií v letech 1923–1993 si můžete objednat v e-shopu Nakladatelství Karolinum. Kniha je k dispozici také jako e-kniha.
Ve spolupráci s Nakladatelstvím Karolinum přineseme o víkendu ukázku z knihy o prodeji letenek ČSA v zahraničí a úvahách o zavedení charterové letecké přepravy v 60. letech 20. století.
