Dálkové lety mohou podle dat Eurocontrolu za většinu emisí CO2 letecké dopravy
17.02.2021 - Evropa
V evropském vzdušném prostoru je většina emisí klimaticky škodlivého CO2 vytvářena dálkovými lety. Za dálkový let je považován let delší než 4000km. Tyto lety tvořily v minulám roce jen 6 % odletů z evropských letišť, zároveň však způsobily přes 50 % veškerých emisí CO2 vzníklých v letecké dopravě, sdělila v úterý Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu, Eurocontrol.
Dalších 23% emisí CO2 způsobily lety na střední vzdálenosti. Neboli lety s délkou 1500 až 4000km, které činily okolo 20% všech odletů. Lety do 1500km, kterých bylo necelých 75 %, způsobily jen něco přes 25 % emisí CO2. Z toho lety na nejkratší vzdálenosti do 500km, které jsou aktuálně v hledáčku politiků, činily téměř 30% veškerých odletů, ale byly zodpovědné jen za 4 % emisí CO2 z letecké dopravy. Podobně vycházely Eurocontrolu statistiky i loni. A to byl uvažován předkrizový rok 2019.
Přesto právě letům na vzdálenosti do 500 km vyhlásili evropští politici boj a snaží se jejich zákazníky dlouhodobě přesměrovat zejména do vlaků. Tento boj za přesednutí do vlaků je však spíš než argumenty motivován tím, že delší lety prostě žádnou jinou dopravní alternativu zatím nemají. Mnohdy tak hodlají evropští politici motivovat cestující k přesednutí do vlaků díky zvláštní sazbě odletové daně, jindy rovnou návrhem nejkratší lety úplně zákazat.
Cesta vlakem na vzdálenosti několika set km však dává cestujícím smysl jen pokud na dané relaci existuje alternativa přímého rychlovlaku spojující nádraží umístěné v centru obou destinací. Jenže při výstavbě podobné rychlodráhy je zejména v členitém terénu zapotřebí dlouhých mostů a tunelů, na jejichž výstavbu je třeba vyrobit a na místo dopravit velké množství železobetonu. Výroba železobetonu však samotná stojí ve výsledku ohromné množství emisí CO2. Výstavba vysokorychlostní železnice je tak nejvhodnější mezi velkými aglomeracemi mezi nimiž je ideálně jen rovná, řídce obydlená krajina. U spojení menších měst na kratší vzdálenosti s hůře průchodným terénem tak nejnovější vize politiků sází na vývoj budoucích technologií a doufají, že v příštích 10-20 letech by namísto konvenčních letadel na těchto nejkratších vzdálenostech mohla začít létat letadla s elektrickým pohonem.
Přitom podle dat Eurocontrolu se zdá, že by výraznější pozitivnější efekt na životní prostředí spíše mělo, pokud by se 10% paliva, které tankují dálková letadla, vyrábělo uměle jen z obnovitelných zdrojů. Takové technologické postupy již dnes existují - jejich principem je vázání vzdušného uhlíku do formy lehkých uhlovodíků za současného dodávání energie vzniklé z obnovitelných zdrojů. Jediným problémem tak zůstává výrazně vyšší cena takto vzniklého paliva než současné ceny leteckého kerosínu.
Kterou cestou se Evropa a případně další části světa v budoucnu vydají, ukáže až čas. Pokud uvážíme množství finančních prostředků, které jednotlivé státy do záchrany svých leteckých společností v dobách pandemie v posledních 2 letech prozatím nalily, musí si většina čtenářů připusit, že politický vliv na budoucnost cestování je rozhodně výrazně vyšší než si byli dosud kdy ochotni připustit.
letecký pohled na letiště Tribhuvan International Airport (TIA) v Kathmándů, Nepál (foto: Magar Sandy , Wikimedia Commons)
