Brno může mít od dubna přímé pravidelné vlakové spojení na letiště Vídeň
22.02.2022 - Česká republika
V úterý 22.2. v 09:30 vyjel z Brna první přímý vlak na vídeňské letiště. Zatím zkušebně jako mimořádný spoj společnosti Gepard Express. Ta aktuálně provozuje mezi Brnem a letištěm ve Vídni 6 spojů mikrobusem denně a doplňuje tak nabídku přímých autobusových spojů, které nabízí zejména společnosti Flixbus a Regiojet. Na rozdíl od nich však mikrobusy společnosti Gepard Express vyjíždí přímo z Brna, což eliminuje případné zpoždění u dálkových spojů, které přes Brno jedou buď po D1 z Prahy nebo z Ostravy. Mnohdy dokonce i z vzdálenějších měst.
https://twitter.com/kremrt/status/1496031410670424070?s=20&t=-46VcmBKyztdPgo1A0ze1A
S jedním přestupem na hlavním nádraží ve Vídni zase lze z Brna cestovat na letiště díky kombinaci spojů Českých drah a rakouské ÖBB, respektive díky kombinaci vlaků Regiojetu a ÖBB. Existují i další vlakové spoje s druhým přestupem v Břeclavi. U nich je však na místě otázka jejich použitelnosti. Problémem není tolik cena 600kč za jednosměrnou jízdenku u ČD kupovanou bez slevy předem a bez vazby na konkrétní spoj, tou je spíš u vlakového spojení s jedním přestupem zejména čas odjezdu prvního spoje z Brna v 7:22 a posledního spoje z Vídně v 21:10, což neumožní cestovateli stihnout ranní vlnu odletů a zpět návaznost na večerní přílety. Navíc tyto spoje nemají Brno jako svoji výchozí stanici. Proto se často stává, že tyto vlaky naberou na koridoru z Prahy již před příjezdem do Brna a cestou dále do Vídně slušné zpoždění. Proto většina cestujících z Jižní Moravy volí pro cesty na vídeňské letiště pro jistotu auto, případně výpomoc známého, který cestujícího na letiště ve Vídni autem doveze nebo vyzvedne. Auto má sice nevýhodu spočívající v chybějícím dálničním obchvatu Mikulova, problematickém průjezdu často ucpanou severojižní tangentou ve Vídni, nutností úhrady rakouské dálniční známky a parkovného na letišti. I tak ovšem podle údajů z letiště Vídeň využije ročně zhruba půl miliónu cestujících z Jižní Moravy služeb vídeňského letiště. Jedná se samozřejmě o počty před pandemií. K tomuto číslu je nutno připočíst i 543 633 cestujících, které odbavilo v roce 2019 brněnské letiště. Dále je nutno vzít do úvahy, že další významná skupina cestujících z Jižní Moravy letěla přes Prahu, přestože má menší nabídku leteckých spojení a hlavně je od jihu Moravy dál než Vídeň. Do Prahy však v porovnání s Vídní jezdí z Brna výrazně častěji a navíc i levněji jak autobusové, tak i vlakové spoje. Menší skupina cestujících také využila i letiště v Bratislavě a maličké skupinky možná snad i Ostravu či dokonce Katowice. Zde spolehlivá čísla chybí. Společně s obchodní klientelou se tak celkově jedná o poměrně významnou skupinu, kterou zcela jistě téma dobré letecké dostupnosti Brna ze světa může velmi zaujmout.
Toho jsou si brněnští a jihomoravští komunální politici dobře vědomi. Proto se v minulosti pokoušeli několikrát pomocí dotací rozlétat brněnské letiště. Pokus s dotacemi pro rumunskou Blue Air koncem roku 2017 za bázování jednoho letadla v Brně skončil ještě dříve než začal. Také díky tomuto pokusu však skončila s provozováním linky z Brna do Eindhovenu a Londýna-Lutonu maďarská společnost Wizz Air. Z ničeho nic za zachování obou relativně úspěšných spojů požadovala dotace, což komunální politici odmítli. Společnost Wizz Air v lednu 2018 Brno opustila a přesunula své aktivity do Vídně. Úspěšnější byl pokus částečně dotovat 2 rotace denně mezi Brnem a Mnichovem zejména za účelem zaujmout cestující, kteří by v Mnichově přestoupili na spoj do další destinace. Linku začala provozovat v code-share s Lufthansou v listopadu roku 2015 britská Flybmi pod tehdejším názvem BMI regional. Zpočátku 1x denně a to v poledne. Díky dotacím přibyl k polední rotaci i odpolední let. Přestože zákazníci volali zejména po nočním letu, který by v Brně nocoval a brzo ráno letěl zpět, počty přepravených cestujících měly na dotované lince postupně rostoucí trend. Slibný vývoj však rázně ukončil v únoru 2019 bankrot letecké společnosti Flybmi, která částečně dotované lety provozovala.
Nyní si komunální politici uvědomili, že relativní blízkost letiště ve Vídni bude v budoucnu vždy brněnskému letišti odebírat cestující. Navíc Lufthansa Group zřejmě nebude mít nikdy velký zájem oslabovat vídeňský hub Austrianu kanibalizační nabídkou vlastního, byť dotovaného, leteckého spojení z Brna do Mnichova. A to i přes fakt, že má Lufthansa v Brně jedno ze svých šesti celosvětových call center. Brněnské letiště tak v současnosti obsluhují výhradně nedotované linky - velmi významné jsou zejména letní chartery společnosti Smartwings. Ta létá také částečně v zimě z Brna v trojúhelníku s Ostravou do Hurghady. Celoročně tak v současnosti létá pravidelně z Brna jen Ryanair do Londýna-Stanstedu. Celoročně jsou také v provozu linky výhradně nákladních letadel společností ASL do Prahy a DHL do Lipska.
Proto začali komunální politici uvažovat o přímých vlacích na letiště ve Vídni. Sní o 6 párech vlaků denně, s tím, že by město a kraj jejich provoz ze začátku částečně dotovalo. Vzhledem k tomu, jak je téma dobrého spojení se světem pravidelně na stole s příchodem každého významnějšího investora, nejsou paradoxně finance na dotování vlakových spojů tím největším problémem. Tím je spíš vytížená kapacita kolejí na rakouské straně, zejména mezi Vídní a letištěm. Navíc mají Rakušané letos začít za provozu s velkorysou modernizací 66km tratě z Vídně směrem na Břeclav, což může mít během stavebních prací vliv na její propustnost.
vlak soukromé společnosti City Aiport Train na vlakovém nádraží pod letištěm Vídeň (zdroj: media kit Flughafen Wien AG)
I přesto se zdá, že od konce dubna by snad mohl jezdit první vlakový spoj i pravidelně. Paradoxně nejvíce šancí totiž mají nejvíc chybějící ranní a noční spoje, protože v tyto časy není kapacita železničních tratí v Rakousku ještě vyčerpaná. Rozhodně bude zajímavé sledovat jak se celá situace s leteckou dostupností 380 tisícového Brna, 660 tisícové brněnské aglomerace nebo 1,2 miliónu velké Jižní Moravy bude dále vyvíjet. Minimálně občané sousedních krajů na východě České republiky ji budou bedlivě sledovat, neboť řeší podobný problém. Zda jsou jeho řešením přímé dotované vlaky na letiště ve Vídni, dotovaná letecká linka z Brna do Mnichova, přidání dotovaných vlaků z Brna jen na hlavní nádraží ve Vídni nebo zda komunální politici jen mrhají svým časem a prostředky daňových poplatníků - to necháme na vlastním úsudku čtenáře.
pohled z jihu na letiště Vídeň (zdroj: media kit Flughafen Wien AG)
